Upozorňuji, že JÁ jsem schopná napsat cokoliv. Opravdu COKOLIV, tak se nezděste, jestli tu bude něco nekalého, nebezpečného či nechutného, nebo spoustu dalších ne....jo a ještě něco. Jděte se vycpat s reklamama, a odkazy na svůj blog si taky odpusťe, stejně je navštěvovat nebudu


hmm...nostalgie...

18. května 2012 v 18:26 | TeeMalis |  myšlenky psycho - člověka
Tak...tady mám zase superegoistickej článek, potřebuju se zas nějak vypsat... znovu upozornění, jestli vás to nezajímá, v pohodě to přeskočte, svět se nezboří, naximálně u toho usnete...tentokrát budu mluvit o své drahé nostalgii, budu se prodírat tím řidkým křovím, který si jakž takž pamatuju...




Jako každý den si říkám, že ten čas nějak podezřele rychle letí. Vlastně si ani nevzpomínám, co jsem to dělala před dvěma týdny...jak teď pořád myslím na tu ...echm...školu, už si nějak nevzpomínám, co jsem to v blízké i daleké minulosti dělala, jak jsem se chovala...a tak na mě přišla nostalgická nálada. Snažila, a stále se snažím si vzpomenout na tu zapomenutou minulost, hluboko v mé mizerné paměti.

Hmm, takže na útlé dětství si nepamatuju pro jistotu vůbec. Jenom takové nicneříkající útržky vzpomínek. Třeba když mi bylo kolem dvou, utkvěla mi v hlavě vzpomínka, že máma dřepěla na zemi a sekyrkou sekala do vepřového...myslím do žeber nebo tak nějak. Fakt nevím, proč si pamatuju jenom tohle. A potom nějaké útržky z návštěvy Vietnamu, a dominovala tam vzpomínka, když jsem byla u babičky a dědy z máminy strany, utekla tam jedna krevetka a já ječela, nebo spíš pištěla jak ...ani nevím co. Takové nedůležité útržky, ale co ze vzpomínek je vlastně důležité...

Na školku, vlastně na dvě školky si docela vzpomínám. V té první, když jsem ještě bydlela v Kr.poli si pamatuju, že jsem obdivovala jednu holku, která vypadala jako letošní primánky, co vypadají jako terciánky, jmenovala se Sabina...a na jednoho kluka, kterej se mi líbil, he, už když mně byly čtyři tak se mi někdo líbil, z dnešního pohledu divné. Jo jmenoval se mimochodem Patrik, a byl asi o hlavu a půl vyšší než já. Asi od té doby se mi naprosto nelogicky líbí vysocí chlapečci, meh. A pamatuju si na jednu traumatickou událost, kdy do školky přišel Ferda mravenec (později jsme se dozvěděli, že to byl tatínek jedné rozmazlené holčičky), byla nějaká besídka a přišlo tam spousty rodičů, moji včetně. Posadili mě na židličku, doprostřed těch všech usmívajících se rodičů a vystresovaných dětí, a tam jsem měla odvykládat naučenou básničku. Ale já ji neodrecitovala. Prostě jsem tam seděla a mlčela. Pravděpodobně jsem ten textík zapomněla, a vyděšeně se koukala na ty rodiče. Když jsem hodnou chvíli nic nevykvákla, zasmáli se a potleskali mi. A já si připadala strašně ale strašně provinile. V podstatě jsem ztrapnila svoje rodiče, kteří mi koupili ty pěkné květinkové šatičky...
Jo, a pak ta druhá školka. Tam jsem chodila do oddílu mravenečků (se divim ,že to nikoho neurazilo) a tam si pamatuju scénu, jak jsme si hráli na pokémony, a já měla být Misty. Byla jsem s tím nespokojená a dlouhou dobu uražená, protože jsem chtěla být některý z pokémonů (třebas takovej eevee). A pak si pamatuju, že se mi zase líbil nějakej kluk, kterej chodil do pseudocountry tanečků, kam jsem chodila taky. Ale tady to bylo oboustranný. Mamka říkala, že když mě jednou vyzvedávala ze školky, prý že za mnou běžel a křičel: "Miluju tě Terezko!" nebo tak něco. ÚÁÁÁ! to je tak sladký! říkám si zpětně...až na to, že si na to jaksi nepamatuju xD asi jsem spala...
Pamatuju si ještě hromadu dalších "nedůležitých" věcí, ale to tu zmiňovat radši nebudu.

První třída...jak já nesnášela růžovou. Nejhorší na tom bylo, že mi ji máma furt kupovala...
Tam...tam jsem měla kamarádek...všechny holky ze třídy se navzájem zvalo na narozeninové oslavy a všichni se měli hrozně rádi...a já tak nesnášela kluky...to byly divný časy. Teď pro změnu nesnáším příliš holčičkovitý a pubertální holky, časy se brutálně mění...
V dalších rocích na základce jsem začala zjišťovat, že moje kamarádky nejsou moje kamarádky, a v páté třídě jsem se bavila v podstatě se všema holkama, ale bylo to takový nemastný neslaný. Jedinou opravdovou kámošku jsem měla Janu, která se chtěla stát spisovatelkou a zavlekla mě do světa fantasy... teď se s ní bohužel nestýkám, ani s ní nejsem v kontaktu, jak jsem odešla na gympl, je to škoda...

A prima...prima byla divná. Na začátku se všichni tak nějak neznali, a pokud se navázaly nějaké vztahy, mysleli si dotyční, že to vydrží na věky. A podívejme se na letošní konec tercie. Ty vztahy jsou v drtivé většině naprosto jiné, než jak si každý myslel. V primě se holky jakýmsi způsobem rozdělily na dvě skupinky. Já naši skupinku v mém pseudodeníku pojmenovala TZV.LeMOn, to byl oficiální název, a tu druhou jako druhý holky. Jak originální název...
A teď se dostaneme k té zajímavější části, aspoň pro tu naši drahou třídu (já vím že tu někdo z třídy je, čmuch čmuch). Na začátku to bylo všechno v pohodě, všichni se smáli... důležité je poznamenat, že se o tu srandu starala jedna slečna (ksakru, mě se tady vážně nechce pojmenovávat lidi přímo). Tak ta byla i je vééélice sympatická (ano, šikovní jedinci už ví), ale jenom pro ty, na které sympatická být chtěla i chce. Jo, do její sítě se snadno polapí povrchní lidé a lidé typu ovečky ve stádě, kam jsem patřila taky. Slečně už nebyla sympatická jedna holka, která byla někdy nepříjemná a náladová, ale někdy zase 'úplně' v pohodě. Tak ji jednoduše, rychle a hrubě odkopla, jako najednou nepotřebný odpad. A ještě o ní říkala samé hnusné věci. Možná byly pravdivé, a ona nepříjemná někdy byla, ale slečna x-krát víc zdůraznila ty její špatné stránky. I já do deníku jsem o ní napsala jenom hnusné věci, kterých teď moc lituju...ale to ovečky dělají. Poslouchají vůdce -vlka- a opravdu si to myslí. Sdílí stejný názor.

Ovečkou může být každý, pokud je nablízku nějaký okouzlující sympatický manipulátor, nebo stačí jenom velmi dobrý řečník, který je do toho názoru zkrz nazkz zažraný. Já se snažím takovým lidem vyhýbat, protože vím, že můj názor se může ještě snadno ovlivnit. Vím, že na věci ještě nemám vytvořený pořádný názor. Nejhorší je myslet si, že jste neovlivnitelní. To vám tak stoupne do hlavy, že když se na blízku objeví nějaký manipulátor, který ví jak na vás, že si vůbec nevšimnete, že vás ovlivnit chce. Považujete ho za sympatického člověka, na kterého byste chtěli udělat co nejlepší dojem, a když si vás ten manipulátor náhodou všimne (jak mu lezete do prdele), navede vás takovým směrem, jakým chce on. Brání se tomu vážně ztěší, proto se jim taky vyhýbám - mimochodem, pro mě je podezřelý každý člověk, který je až příliš sympatický. Pokud jste na někom takhle závislí, stačí se sám sebe zeptat, proč sdílíte jeho názor. Proč?
Pokud máte chabé argumenty, je to jasné. A pokud se nad tím názorem pozastavíte, a budou znít tak trochu fanaticky, je to taky jasné. A pokud máte silné argumenty? Tak jste na tom člověku buď velmi silně závislí, nebo má pravdu. A nebo se stačí zeptat několika dalších lidí, z různých skupinek, jestli Mají stejný názor. Uch, prostě hrůza s děsem -_-"

Vraťme se k primě. Potom odkopla, vykopla, vyhodila Vé. A ještě během toho, když byla Vé ve skupince, taky o ní říkala dost hnusných věcí. Nebylo to vyloženě hnusný...bylo to takový mírnější, ale vytrvale nás poštvávala proti Vé. A na výletě...na výletě přišla řada na mě. Bylo celý ty tři dny hnusně. A jednoho hnusného dne - mrholilo vážně vytrvale - jsem šla za nimi do chatky (já byla v té vedlejší), šly ven, já šla za nimi. Potom někdy když naprosto nesmyslně pobýhaly sem a tam mi milá slečna oznámila něco ve smyslu: "Nedolejzej za náma furt!"
A byl konec. Vážně jsem se z toho rozbrečela, a doufala, že to byl špatnej vtip. Nebyl. Vůbec jsem nechápala, co jsem udělala. Právěže nic. Pravděpodobně se mnou byla moc velká nuda, takže kick! Ani ten šáteček nezamávala.
Pak mě ten poslední měsíc před prázkama ignorovaly. Začala jsem se bavit víc s Vé, a pořád to trvá...narozdíl od situace se zbytkem TZV. LeMOn, který se na tu krátkou dobu přejmenoval na káčátka. Divný to název...
Vlastně se mění pořád. Potom na konci sekundy vykopla Em. Ta z toho byla na začátku taky úplně na dně, teď ji ignoruje, myslím...
A co to zbývající El? To se neví, někdy odkopnutá, někdy ne.
Zbývající slečna se začala v sekundě bavit se dvěmi dívenkami od 'druhých holek', a vypadá víc než spokojeně. Povrchně.

(Milá dotyčná slečno, pokud tohle budeš jednou číst, a já myslím a nedoufám že budeš, věz mi, že tohle vše je ve zkratce pravda, a opovaž se mi odporovat v komentářích!). No jo, je to napsaný tak nějak moc hrubě, omlouvám se...ale nechce se mi to rozepisovat ještě víc.

Tak a teď k mým lepším vzpomínkám na primu...vlastně žádné lepší nejsou...všechny jsou tak nějak divné. Známky divný, lidi divný, nebo takhle, lidi v pohodě, já blbá a nezajímavá. Pamatuju si na svoje mluvní cvičení o nervozitě. To jsem tak odkoktala, oddrmolila, byla jsem tak nervózní jak jsem chtěla. Prý že jsem v primě byla příšerně nervózní. Mluvila jsem potichu, nesrozumitelně, zadrhávala se...prostě nádhera poslouchat. Navíc nervózní taky v tom, že když se na vás dívá nějaký ten idol. Jo hele, na toho můžu rovnou navázat. Byl, no vlastně ještě samozřejmě je hezký, vysokánský hoch, teď už vlastně tak vysoký není no. Když jsem byla na první zářiový den v nové škole, v nové třídě, když jsem zrakem skenovala nové spolužáky, zrak mi padnul na jednom klukovi, který mi strašně připomínal herce Joshe Hartnetta. Prostě by se hodil na plakát v nadživotní velikosti. No jo, někteří se mnou souhlasit nemusí, ale na mě tak plakátovsky působil. A ke mně by se hodil asi jako plakát Justina Biebra v manželské ložnici.
A nedávno jsem zjistila, že s idolama se fakticky nedá bavit. Aspoň ne normálně. Už jste někdy zažili, že jste se ze sebe usilovně snažili vymámit nějakou skvělou větu, ale ve výsledku bylo ticho? Hm, nepřála bych to někomu zažít. To je asi všechno co si tak z té primy pamatuju.

Hmm, sekunda...nic moc se nestalo. Byl lyžák no... a tam nebyla teplá voda, často vypadával proud a nám se jakýmsi záhadným způsobem rozbily dveře od pokoje. Super. Ale ty diskotéky byly fajn, hlavně to bílé ostré světlo, které blikalo tak, že všechno vypadalo jako zasekaný film. A vztahy...nějak si nevzpomínám...
A vím, že o prázkách jsem byla na Mallorce, na té skvělé Mallorce, kde bylo asi desetkrát víc Němců než ostatních obyvatel ostrova.

A tercie...chachá tercie...toho se změnilo hodně a o tom napíšu zas někdy potom. Wach, jsem utahaná a dost často jsem v článku přeháněla, ale já se nemohla pomoct...a promiňte mi ty hrubky, příště se vynasnažím, aby tam nebyly vůbec... už očekávám ty anonymní komentáře, pokud to někdo přečetl celý...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 holy26 holy26 | 18. května 2012 v 20:08 | Reagovat

Jojo...mě strašně deprimuje, že z kamarádek (krom Quency) se staly barbíny...strašné :-(

2 Ïvča Ïvča | Web | 18. května 2012 v 20:25 | Reagovat

Já si říkám, že jsem na všechny tři svoje třídy měla takový štěstí... Když se se mnou někdo nebavil, bylo to proto, že jsem byla moc introvert a málo jsem se mu málo vnucovala. Mám ve vaší třídě docela solidní guláš, už se těším na švp :D

3 holy26 holy26 | 18. května 2012 v 20:42 | Reagovat

[2]: Fitli - ty a introvert? :-D Odkdy?

4 Tramvajka Tramvajka | Web | 18. května 2012 v 21:04 | Reagovat

A co Ol?

5 Venduleee Venduleee | Web | 19. května 2012 v 14:19 | Reagovat

Mm... Jak děsivě pravdivé. A vskutku nostalgické. Stejně jako ty počítám s tím, že to vyvolá vlnu vzteku, nesouhlasu a samozřejmě taky spoustu drbů. Naše milá třída... Myslím, že tercie je ale vcelku v pohodě. Alespoň já jsem spokojená, docela.
Stejně nejvíc zajímavá bude švp. Žeby nová třídní epocha? :-P

Když se koukneš zpětně, myslíš, že je dobře, že ses začala bavit s Vé, nebo bys to teď udělala jinak? :-D Velice dobře si uvědomuju, jak ti někdy musím lézt krkem.

[4]: Ta tam je zmíněná taky, hledej.

6 TeeMalis TeeMalis | Web | 19. května 2012 v 20:34 | Reagovat

[2]:  taky si říkám, ty seš introvert? :D
Se někdo má, mít štěstí na třídy, taky bych někdy chtěla...ale lidi měnit nemůžeš (teda vlastně můžeš, pokud bys byla schopný manipulátor, ale to doufám nejseš). Taky mám ve vaší třídě trochu zmatek...

[5]:taky záleží, jestli si to někdo jiný přečetl celý, že. Jo, tercie je fajn, ale nemám skoro nikdy přehled o drbech -_-
Se těším na švp. Ale třeba se nestane vůbec nic...
Jistěže bych neudělala jinak. Navíc, odkopla nás tak ve stejnou dobu, tak bych to nijak jinak stejně neudělala. A vlastně díky milé slečně jsme dnes tam, kde jsme - největší sámošky :-D :-D
Pravda, občas mi lezeš krkem, ale to já tobě taky ne? :D

7 fitli fitli | Web | 7. června 2012 v 20:05 | Reagovat

Tady se muví o tom že nejsem introvert? No, už nejsem introvert, ale v každým kolektivu mi to trvá dýl a než si najdu někoho, o kom vím, že se o něho budu moct vždycky opřít, tak, alespoň mimo internet, introvert vždycky budu. :-D

8 fitli fitli | Web | 7. června 2012 v 22:30 | Reagovat

zezačátku.

Ten komentář jaksi nedává moc smysl, že? :D

9 holy26 holy26 | Web | 28. června 2012 v 7:45 | Reagovat

[7]: Ještě jednou - TY a INTROVERT?!? :D

10 cocktail wedding dresses cocktail wedding dresses | E-mail | Web | 14. ledna 2013 v 12:35 | Reagovat

I'll share this with all of my friends. additionally, Everyone should take the time to publish articles as good as this one and not saturate the internet with nothing!!! and, Keep up the excellent work. and then, A big heads up on your useful content material this specific infos very usefull.
http://www.askdresses.org

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama