Upozorňuji, že JÁ jsem schopná napsat cokoliv. Opravdu COKOLIV, tak se nezděste, jestli tu bude něco nekalého, nebezpečného či nechutného, nebo spoustu dalších ne....jo a ještě něco. Jděte se vycpat s reklamama, a odkazy na svůj blog si taky odpusťe, stejně je navštěvovat nebudu


Originalita vs. Normálnost

8. května 2012 v 16:46 | TeeMalis |  Téma týdne
Tak jak to dopadne...



Originalita: Já se tak zbožňuju! Miluju tuhle dobu! Všichni na mě teď táák lpí! Pokaždé, když někomu jenom trošililinku pomůžu - dám mu velkej kopanec - sklidí to velký, přímo obrovský úspěch. Hlavně u spisovatelů, reklamních agentur a někdy i zpěváků, když mám chuť (kterou z velké většiny nemám). Ale jsem samozřejmě žádaná i v jiných oborech... ...na co jsem to zapomněla...jistě, ještě jsem se zapomněla zmínit o uměleckých soutěžích. Na originalitu se přeci vždycky letí.
Spisovatelé a rádoby pisálkové mě teď véélmi potøebují. Těm musím uštědřit teda pořádnej kopanec do zadnice. Než je donutím se nad něčím zamyslet...pff! Hrozná fuška. Ale vždycky se najde úspěch, chachá! Ne jako ta nudná Normálnost. A Stereotyp, toho úplně nesnáším. Je nudnej, seschlej, starej, nepříjemnej, a prudce mi podkopává sebevědomí! Ne, fakt ho nemám ráda.
Jsou všichni tak průměrní a primitivní...a prostě příšerní!

Normálnost: No tak brzdi brzdi! Zklidni hormon prosímtě. Těď se chováš zase jako nějaká teenka. Ne, spíš jako nafoukaná barbínka. To ně tak moc nesnášíš? *provinile se kouká do země*

O: Představ si, že jo! Prej barbína, ta se mi hnusí ještě víc než Stereotyp! Všechny vypadají tak stejně. Nějak moc stejně... hele, podívej se na sebe. Nedivim se, že se s tebou nikdo nebaví.

N: Mě to zas tak nevadí, a náhodou pár přátel mám, tak mi do toho laskavě nekecej! A tunu "kamarádů" jako ty mít nechci. Za 1) bych většinu z nich ani pořádně neznala. Za 2) nesnáším, když na mě má nějakej tvůj divnej "kamarád" divný narážky a za 3) nemám ráda, když jsem středem pozornosti.

O: Nechápu, co máš proti mým přátelům. Jsou fajn a náhodou je znám všechny! A vůbec, co se staráš? Myslím, že zrovna ty máš těch svých problémů dost.

N: to je pravda... V téhle době už snad nikdo nechce být normální, všichni se předbíhají v tom, kdo bude lepší, atraktivnější, originálnější...sice ještě existuje určité procento populace, které JE normální, a každý chce být jiný, něčím zaujmout...
Jediní, kteří chtějí být doopravdy normální, jsou nechtění hrdinové v knížkách pro teenagery. Když se někdo stane hrdinou jen tak náhodou, najednou chce být normální...

O: Se divíš? Být normální je přeci tááááková nuda. Ještě jsi zapomněla na normální puberťáky. Ti dělaj každý století skoro to samí.
N: To je sice pravda, ale v dnešní době, 21,století...nevím, připadá ti normální, že místo toho, aby se proháněli venku a navzájem se balili, jak to dělali předtím, celé dny vysedávají nad počítačem? Zase vynález, u kterého se ztrácí tolik času.
O: V tomhle století to normální je, ale vzhledem k předchozím generacím...je to kapku divné. Ta dnešní mládež nám nějak otupuje.

N: to jsme zase odbočily...vraťme se k mému rozhořčení, že nikdo nechce být vědomě normální.

O: Já fakticky nechápu, proč se divíš. Kdyby nebylo mě, celá kultura by letěla do kytiček. Proč nechápeš, že mě lidstvo prostě potřebuje?
N: teď jsme se nebavily o tobě.
O: vážně?
N: Ano. Já to fakt nechápu, já mám mindrák, a ty se klidně dovoluješ špatně slyšet a mluvit o sobě. A to si říkáš kamarádka?
O: Nikdy jsem ti neřekla, že jsem tvoje kamarádka. Já myslela, že jsme soupeřky, na opačných stranách.

N: Však jo...ale já nechci mít nepřátele, chápeš? A taky nesnáším to porovnávání, srovnávání, a všelijaké kecy kolem toho. Fakt nesnáším, když mě porovnávají zrovna s tebou. Vždyť nemáme ani jednu společnou vlastnost, to se ani nedá porovnávat. K čemu to těm lidem je...
O: No přeci k tomu, aby se mohli zlepšovat! Někdo byl třeba lepší než ty, a tebe to štve. Musíš toho tupce přeci předběhnout.
N: A tady nastává kámen úrazu. Pokud se porovnávám, tak prostě MUSÍM být lepší než ON/ONA. Je to moc konkrétní. Potom, když třeba soutěžíte nebo tak něco, už je ta soutěž braná jako osobní pomsta. Když lepší nebudu, budu se utápět ve studu, ponížení, a třeba i v depce. A když lepší budu? Bude to taková zlomyslná radost ("jsem prostě nejlepší, jsem LEPŠÍ než ty, jachachá!"), ale není to...ta přirozená radost z vítězství. Zdá se mi to spíš jako chabá nahrážka...

Originalita mlčí. Spí totiž.

N: No to je skvělý, ona usla. Tím mi teda fakticky vzrostlo sebevědomí! Kdyby mi ho aspoň ždibec dala. Chjo.
Pravda, skoro nikdo se se mnou nebaví, protože jsem nudná, ale lidi mě taky potřebují, hlavně ve společnosti. Kdyby byl každý chariznatický, krásný, originální a bůh ví co ještě, pravděpodobně by na světě zavládl chaos. Každý by přeci chtěl být nejlepší, a jestli by se takový maník našel, hned po vyhlášení celosvětového císařa, nebo boha, nebo tak něčeho, druhý den ráno ve tři čtvrtě na čtyři by byl nalezený ubodaný/otrávený/udušený. A porovnávalo by se o stošest. Bylo by trilion (možná i víc) válek a úmrnost by dóst výrazně stoupla.
Od toho existují normální lidé. Navíc, charizmatického vůdce by asi těžko poslouchali vzpurní a ambiciózní lidé. Hned by ho sesadili, a střídali se na šéfovském křesle, jako milenky nějakého krásného playboye. Bez normálních lidí by svět prostě zahynul. Kdo by si vyslechl vaše trable? Nikdo. Všichni by mleli pouze a jenom o sobě. (Musíme si zapamatovat to, že člověka nejradši baví mluvit o sobě, a poslouchat ostatní ho většinou nebaví, jenom když má hodně zajímavý drb)
Normální lidé jsou všude a zároveň nikde. Každý je ve skrytu normální, ale někteří, nebo spíš většina, má radši svoji zvláštní a zajímavou tvář. Ach jo, radši se nebudu zbytečně deprimovat...nikdo to nemá zapotřebí, aby normálnost byla v depresi.

Originalita ještě pořád spí. Radši půjdu zkontrolovat Zemi.

No hele, těm bohémským rádoby umělcům se dneska nějak nedaří, zvlášť popíkovým zpěvákům,hehe. Dost z nich mělo hlavu v dlaních a svalovali svoje problémy na chudinku Múzu, že je prý opustila. Múza se docela oprávněně urazila, protože tak 85% těch, co si stěžovali nechyběla inspirace, ale právě originalita. V ten den byli prostě všichni zdeptaní, že všechno, co vymysleli je omletý a trapný, a že už na nějaké to téma napsali jejich předchůdci.
Asi bych ji měla vzbudit.

"Ori...no tak Origami...tak jo...ORIGINALITO, ty blbko s hnědým hárem, vzbuď se!"
"Kterej ***** řekl, že mám hnědý háro?!? Nesnáším hnědou, má ji každej druhej!"
"Dělej, vstávej, máš práci"
"No jo, no jo...vzbuď mě za 23 hodin. Zííííív. ...ZzzZzZzz..."

Vypadá to, že ti chudáčci na Zemi mají smůlu. Ji neprobudí peříčka, píšťalky ani balvany.
Kdo by kdy řekl, že ta slavná a žádaná Originalita je až tak obyčejnej spáč...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eruvië Eruvië | Web | 9. května 2012 v 10:26 | Reagovat

Normálnost vítězí :-D velice zajímavé pojetí 8-)

2 Tramvajka Tramvajka | Web | 10. května 2012 v 18:27 | Reagovat

Jupíí :-) osobně dávám přednost normálnosti s kapkou dobré originality než naopak :D Třeba ve středověku byla v módě zase normálnost:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama